Něco málo o skle
Sklo a jeho historie
Sklo je amorfní, křehký, přesto velmi odolný materiál. Své uplatnění nachází v mnoha oborech lidské činnosti, ač už je to elektronika či např. výroba obalového skla. Sklo bylo objeveno už kolem r. 3000 př. n. l. ve starověké Mezopotámii. Jednalo se o velmi nečistou formu skla používanou pro výrobu šperků či ozdob. České země byly tradičním výrobcem skla již od 11. st. a největší rozmach výroby skla na našem území byl za vlády císaře Rudolfa II. v 17. st. Obtížná ekonomická situace a zejména dovoz zahraničních sklářských výrobků vedl postupem času k útlumu skláren na území České republiky. I přesto se co do množství vyrobeného skla a kvality řadí Česká republika mezi sklářské velmoci.
Druhy skla a jeho sběr
Sklo z hlediska sběru a recyklace třídíme na vhodné pro recyklaci a nevhodné. Mezi vhodné sklo patří nejrůznější sklenice, lahve, tabulové sklo… Naopak sklo, které není vhodné k dalšímu užití, je plexisklo, varné sklo, žárovky, zrcadla, autoskla. Pro běžné potřeby stačí rozdělovat sklo na čiré a barevné. Ke sběru čirých skel slouží bílé kontejnery, ke sběru barevných skel kontejnery zelené. Mnohé skelněné obaly jsou rovněž zálohované (např. lahve od piva). Tyto obaly můžeme vrátit do obchodu, kde jsme je koupili a dostat zpět finanční zálohu.
Výhody recyklace skla
Zřejmě největší výhodou starého skleněného odpadu je fakt, že se dá recyklovat prakticky donekonečna. Nový skleněný výrobek může být navíc tvořen až 100% recyklovaným sklem. Dochází tím k významné úspoře přírodních zdrojů (sklářské písky, dolomit…). Dochází rovněž k úspoře energie, která by jinak byla nutná při těžbě surovin a samotném sklářském procesu. Rovněž odpadá problém se skládkováním a tím zbytečné tvorbě nových či rozšiřování stávajících skládek. Sklo je též velmi odolné vůči působení rozkladných činitelů, k úplnému rozkladu skleněných střepů dojde za několik tisíc let.
Průběh recyklace
Odpadní sklo určené k recyklaci musí splňovat přísné normy zejména co do obsahu znečišťujících složek. Ve 100 kg skleněných střepů může být pouze 10 g keramiky, 6 gramů kovů a půl gramu nemagnetického odpadu. Nesmí zde být obsažen žádný netavitelný materiál. Skleněné střepy proto nejprve putují na třídící linku, kde je za pomocí mnoha procesů (magnetický separátor…) připravena čistá směs střepů určená k drcení. Tato směs je poté nadrcena na částice o velikosti několika mm až po zhruba 2 cm. Drcené střepy se poté míchají s dalšími surovinami a vzniká tzv. sklářský kmen, který je za teploty cca 1500o C roztaven v peci. Vzniklá tavenina je následně ve výrobních strojích přeměněna na např. lahve a další skleněné výrobky. Vzniklé výrobky rovněž musejí projít výstupní kontrolou, simulují se nárazy pro zjištění pevnosti a rovněž se kontroluje možná přítomnost znečišťujících složek či neroztavených částí. Vadné výrobky jsou opětovně drceny a taveny.
Statistika
– produkce skla v České republice 124 kg na osobu a rok
– průměrná česká rodina ročně vytřídí 27 kg skleněných odpadů
– v České republice je téměř 74 000 kontejnerů na sklo
– ročně se v České republice vytřídí více jak 100 000 tun skleněného odpadu
Naše služby
Máte nějaké nejasnosti ohledně sběru, třídění či recyklace skla? Potřebovali byste zajistit pravidelný odvoz skleněného odpadu či jenom potřebujete s něčím poradit? Jediné co stačí udělat, je vyplnit tento online poptávkový formulář a o zbytek se už postaráme za Vás.